Spřáteluji!

STATUS: 12:25 - online

Čekejte nové články, možná ještě změny v menu.

Příběh: Kradu, protože musím!

11. července 2010 v 12:15 | LittleDreamer |  Příběh z Dívky
Ne snad proto, že bych neměla na to koupit si tričko nebo lak na nehty, to ne. Já kromě oblečení beru klidně pánské toaletky, šroubky, nůžky... Prostě cokoliv. Ten pocit těsně po ,,tom'' je pro mě jako droga.

Úplně přesně si vybavuju ten den, kdy to začalo,'' vypráví klára, 16. ,,Byla jsem zkoušená z dějáku a dostala jsem kouli. Už druhou. Věděla jsem, že naši budou děsně vyvádět - jsou dost přísnía pořád mi předhazují, že nechápou, po kom můžu být tak zabedněná. Místo domů jsem teda jela do města, cournout se po obchodech. Pamatuju si, jak jsem stála v papírnictví, koukala se na všechny ty barevné bloky a tužky a najednou jsem dostala strašnou chuť něco z toho šlohnout. Ukradla jsem blok, dřevěný stojánek na lepicí papírky a těsně u pokladny ještě tužku. Úplný blbosti. Ale když jsem vyšla ven bez povšimnutí, zaplavil mě takový pocit uspokojení, že se stres ze školy úplně rozplynul.
ZAČALO TO JAKO SUPER ADRENALIN
Nebylo to o tom, že bych ty věci potřebovala nebo že bych neměla prachy na to si je koupit. Šlo spíš o to samotné kradení, byl to super adrenalin. A když jsem ten večer přišla domů, ani jsem si ten stojánek nevystavila na stole a blok jsem nikdy neotevřela. Nerozbalené jsem je hodila dolů do skříně - a tam i zůstaly. ale na ten pocit, když jsem ty věci šoupla do tašky se nedalo zapomenout. Před spaním jsem si řekla, že druhý den to musím zkusit znova. A tak se ten kolotoč pěkně rychle rozjel.
NABRALO TO GRÁDY
Za dva týdny už jsem kradla skoro denně. Jezdila jsem třeba přes celé město do nových obchodů, kde to bylo sice riskantnější ( nevěděla jsem, kde mají bezpečnostní kamery a jak ostražité jsou prodavačky ), ale možná právě proto to bylo zajímavější. Napínajvější. Víc adrenalinové. Úplně jsem tomu propadla. Kámošk, plavání, škola... Všechno šlo stranou. Tehdy se objevily první problémy. Ve škole jsem skoro propadala, navíc jsem měla dost zameškaných hodin a falšovala jsem jeden mámin podpis na omluvenkách za druhým. Nakonec to muselo prasknout.
DIVADLO PŘED PSYCHOLOŽKOU
A taky to prasklo. Na vysvědčení jsem měla tři čtyřky, dostala jsem ředitelskou důtku a doma bylo neskutečné peklo. Naši v té době měli krizi a vypadalo to na rozvod. Myslela, že to mám z toho, a tak mě poslali k psycholožce. Sehrála jsem před ní divadýlko, jak mě to strašně bere, ale ve skutečnosti mi to bylo jedno. Na cestě od ní jsem zašla do H&M spravit si chuť. V té době už jsem byla docela profík. Magnetické kódy na oblečení jsem se naučila rozlamovat a hadry jsem do batohu cpala po kilech. Vůbec jsem neřešila, jestli se mi líbí, nebo ne. Z obchodů jsem v klidu odnášela litry pánských toaletek a pěn po holení a dělalo mi to strašně dobře.
SBĚRATELSKÁ VÁŠEŇ
Naši bohužel začali být ostražitější a jednou po příchodu domů mě máma zfackovala - prý co to mám v pokoji. Do mého pokoje vůbec nechodili, zamykala jsem se, ale vylomili dveře a našli tam moje nakradené poklady. Nejspíš se báli, že fetuju nebo tak něco, ale tohle určitě nečekali. Když jsem se na to dívala jejich očima, muselo to vypadat fakt děsivě. Skříně přetékaly oblečením, šperkama a botama, všude se válely nakradené knížky, cédéčka a naprosto nesmyslné cetky. Měla jsem tam třeba spoustu triček velikosti XS i XXl, šílené šaty jak pro naší babi, knížky pro zahrádkáře, asi osm fénů... V té době to se mnou šlo z kopce, začala jsem krást věci i kamarádkám, lidem ve škole, kradla jsem na návštěvě u strejdy... Naši mě okamžitě hodili do auto a odvezli na psychyatrii. Musela jsem začít chodit na terapie a přiznat, že jsem nemocná. Zlepšuje se to, ale jen hodně pozvolna. Teď jsem ve fázi, kdy považuju za úspěch, když něco ukradnu tak jednou za dva týdny. Nejhorší ale je, že jsem se musela všem přiznat. Všichni příbuzní to ví, taky lidi ve škole, učitelé. Prý aby mi mohli v léčbě pomáhat. Spíš si ale připadám, že na mě koukají jako na zlodějku, a když jsem někde kolem nich, hlídají si svoje věci. Jedna blbka z vedlejší třídy mi dokonce řekla, že nejsem nemocná, že se jenom snažím dělat zajímavou. No... Pořád se musím dost krotit, ale doufám, že mě to někdy přejde úplně.''

A CO SI O TOM MYSLÍTE VY? DOKÁZALI BYSTE TAKÉ PROPADNOUT KRADENÍ? LHANÍ RODINĚ? PSYCHOLOGOVI?

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 DeMiSka* DeMiSka* | Web | 11. července 2010 v 21:18 | Reagovat

Ahoj prosím hlásla bys mi tam ?

http://deninka17.blog.cz/1006/sonb-4-kolo#comment78794600

jsem tam jako DemuSka!! prosím,nevím kdy soutěž skončí protože adminka mi nedala vědět ani když začínala prosím prosím hlásni mi a dej si to do článku at lidičky taky hlásnou! byla bych ti mooc vděčná,klidně ráda oplatím!!!Nezapomeň: je to pro mě moocky mooc důležité!!

Hlasuj for DemuSka!
nádherný blog!!!

2 FarkasovaK FarkasovaK | E-mail | Web | 12. července 2010 v 16:06 | Reagovat

ZAJÍMAVÉÉÉ !! ( Nemyslím článek ) ... Píšeš, že nemáš na BLOG čas, tudíž nebudeš BLOGOVAT .... Tak proč máš BLOG a píšeš ? Proč jsi mi to neřekla ?
Nepříjde Ti to trochu sobecké ?
Někdy mám pocit, že Ti vadím. Jestli se mi nechceš svěřovat, jestli se nechceš bavit - Tak to řekni ! =( Tohle trochu mrzí ... =( Kristýna

3 Koojinka Koojinka | Web | 13. července 2010 v 11:51 | Reagovat

to je z brava?

4 xoxo-littledreamer xoxo-littledreamer | E-mail | Web | 13. července 2010 v 11:59 | Reagovat

[3]: Ne, z Dívky. :) Číslo vydání: Červen 2009

5 Petra Petra | Web | 13. července 2010 v 18:44 | Reagovat

[4]: Mám pocit, že už jsem to četla...

6 xoxo-littledreamer xoxo-littledreamer | E-mail | Web | 13. července 2010 v 18:50 | Reagovat

[5]: Ano, je to možné, vždy´t píšu, že to je z Časopisu, i rubrika má název PŘÍBĚH Z DÍVKY :))

7 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 13. července 2010 v 20:12 | Reagovat

U takových věcí si člověk řekne že on sám by tomu nikdy nepropadl,ale tohle si říká většina lidí s jakoukoliv závislostí.Často tohle vidím u tzv ana girls-holkách které chorobně touží být hubené natolik že propadnout anorexii a raději by zemřeli než by přestali.Sama vím jak je těžké se něčeho podobného zbavovat i když kleptomanie to tedy zrovna nebyla :D Bohužel lidská mysl je křehká a podlehne snadno ,smutné jenom je že ted v čím dál mladším věku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.